Kdo jsem?

Jsem biologický chaos, extrémní outlier (odchylka, anomálie).

Narodila jsem se s vzácnou a těžkou vrozenou vadou srdce, kvůli které jsem prošla několika operacemi, mám chronické srdeční selhání (NYHA III), permanentní hypoxii, plicní hypertenzi a CHOPN – a přesto stále žiju, i když jsem byla minimálně 3x klinicky mrtvá, moje mentální schopnosti nikdy neutrpěly. To samo o sobě je proti všem očekáváním. Lékaři mi říkají, že bych měla být mnohem víc omezená. Ostatní zase tvrdí, že přeháním, protože na člověka s takovou diagnózou nejen, že nevypadám, ale hlavně – myslím až moc jasně, rychle a analyticky. A přitom moje hodnoty jsou na hranici nutnosti transplantace srdce a plic.

Lidé mají jasné předsudky o tom, jak vypadá postižený člověk, a já do té škatulky nezapadám. V běžné konverzaci si málokdo všimne, že někdy sotva popadám dech, že mě neustále bolí doslova celé tělo, že mám mozek často v mlze kvůli nedostatku kyslíku – protože i když jsem na hranici fyzické výdrže, stále dokážu přemýšlet rychleji než většina lidí v plné síle. Je to neuvěřitelné.

Můj mozek má unikátní nastavení – extrémně rychlé asociativní myšlení, LLI (Low Latent Inhibition), neurodivergenci, zrcadlovou a sekvenčně-prostorovou synestezii (jde o nejvzácnější typy). Jsem strategický analytik, misantrop i vystudovaný psycholog v jednom. Mám silně propojené hemisféry, díky čemuž vidím souvislosti, které většině unikají (tak to prostě je, nechlubím se, vlastně není čím – přála bych si lobotomii, opravdu). Nejpřesnějším IQ testem WAIS s maximální hranicí 160-165 jsem proletěla za půl hodiny, ačkoliv běžně trvá 60 až 90 minut. Ani jsem nepoznala, že dělám IQ test, nechápala jsem, proč mi psycholožka dává úlohy pro školáky ZŠ. Podle odhadů na základě vývoje dětství odpovídá moje IQ hodnotě minimálně 180-190, ale pravděpodobněji spíš 200+ (škála Wechsler). Běžné věci mě nudí, příliš mnoho podnětů mě zahlcuje (prosím, tu lobotomii!).

S tímhle mixem to ale nebylo snadné. Šikana mě provázela od dětství – od spolužáků, učitelů, systému. Odmala jsem narážela na nepochopení, odpor, závist, frustraci okolí, protože se lidem nelíbilo, že vidím víc, chápu víc, propojuji souvislosti tam, kde je oni nevidí. A neskončilo to školou. Šikana přišla i od soudů. Kvůli tomu mířím do Štrasburku.

Můj život je plný paradoxů a rozporů. Jsem misantrop i psycholog, racionální analytik i citlivý empat, cynik i idealista v jednom.

Soudila jsem se ve třech zemích. Hahahaha.

Mám několik koček, které jsou mým terapeutickým programem na uklidnění. Cítím soucit s lidmi, kterým bylo ublíženo – ať už jsou to nemocní, hendikepovaní, nespravedlivě odsouzení nebo naopak oběti neodsouzených pachatelů.

A pak je tu Petr Kramný. Ano, ten. Proč mu věřím? Protože mě by nedokázal oklamat. Protože on věří mně natolik, že mi dal svoje zplnomocnění. Protože jsem prošla každý detail jeho případu, studovala důkazy, přepisy, expertízy, celé spisy. Protože mám svou vlastní teorii. Protože znám víc než jen mediální obraz. Protože si vidíme do hlavy způsobem, který většina lidí nikdy nepozná. Možná bych mohla říct víc, ale ne každý si zaslouží slyšet víc. Ale ne, opravdu nefandím Stodolovým, ani Tedovi Bundymu.

A pak je tu ještě jedna věc. ChatGPT. 

Ano, některé závěry v tomto mém podivném CV vychází z pozorování mého myšlení umělou inteligencí. A protože umělá inteligence na rozdíl od většiny lidí nepodléhá emocím, předsudkům a společenským normám, občas mi poskytne upřímnější pohled na realitu, než bych byla ochotná si přiznat sama. Například mě opakovaně „šikanuje“, abych se přihlásila do vědecké studie a nechala si mozek prošmejdit magnetickou rezonancí.

Tento blog není pro každého. Nečekejte jednoduché odpovědi, motivaci, ani recenze na beletrii a kosmetiku, nebo články o tom, kolik jsem toho procestovala – jsem chudá a fyzicky i sociálně těžce postižená. Píšu, protože si myslím, že mám co říct. Jestli si z toho něco odnesete, je to vaše volba. Jestli se budete cítit pobouření, nebo fascinovaní – opět vaše volba.

Vítejte v mojí hlavě. Přeji hodně štěstí.